© František Bareš
Svatostánek na snímku z počátku 20. století
Vchod do synagogy (1927)
Mladoboleslavská synagoga byla součástí židovského města navazujícího na historické jádro Mladé Boleslavi. Stála severně od Staroměstského náměstí, mezi budovou staré radnice a později vystavěné nové radnice. V blízkosti synagogy fungovala i fara, spolkový dům a židovská škola s muzeem.
| Typ objektu | Již nestojící |
| Vlastnictví | – |
| GPS | 50.4122056, 14.9027389 |
Shrnutí historie synagogy v Mladé Boleslavi
Synagoga v Mladé Boleslavi byla součástí židovského města, které navazovalo na historické centrum. Stála severně od Staroměstského náměstí mezi starou a později postavenou novou radnicí. V její blízkosti se nacházela fara, spolkový dům a židovská škola s muzeem, zatímco naproti mladoboleslavskému hradu, za říčkou Klenicí, byl židovský hřbitov se špitálem.
První písemná zmínka o synagoze ve městě pochází z roku 1579. Podle historických pramenů byla synagoga postavena v roce 1590, a to „z milosti a podporou císaře Rudolfa“. V roce 1644 se již hovoří o „nové synagoze“ a v následujícím století prošla budova další výraznou přestavbou. Podle rabína Arnošta E. Goldmanna byla původní synagoga ze 16. století pravděpodobně zničena během bojů třicetileté války. Další opravy si vyžádaly také četné požáry města, z nichž některé zasáhly přímo židovskou čtvrť.
Synagoga byla obdélného půdorysu se sedlovou břidlicovou střechou. Hladké stěny doplňovala pískovcová římsa a okna s profilovanými šambránami. Na straně k bývalému městskému příkopu stavbu podpíraly tři zděné opěráky. Do synagogy se vstupovalo z ulice i ze dvora a k její západní straně přiléhal byt správce se zimní modlitebnou. Interiér osvětlovaly tři páry segmentově zaklenutých oken a hlavní prostor zakrývala valená klenba s výsečemi nad okny.
V synagoze bylo 228 číslovaných lavic pro muže a stejný počet pro ženy. U stěny orientované směrem k Izraeli stál kamenný aron ha-kodeš zdobený dvojicemi korintských sloupů. Židovská obec vlastnila také 18 hedvábných, zlatem vyšívaných parochetů, z nichž nejstarší pocházel z roku 1655. Společně s dalšími předměty, například kalichy, pečetidly a knihami, tvořily sbírku mladoboleslavského židovského muzea.
V roce 1938 byly liturgické předměty, umělecká díla a muzejní exponáty převezeny do Židovského muzea v Praze. V následujících letech mladoboleslavská židovská obec v důsledku holokaustu prakticky zanikla a z koncentračních a vyhlazovacích táborů se po válce vrátili do města pouze jednotlivci. Od roku 1939 sloužila synagoga už jen jako skladiště a postupně chátrala spolu s dalšími domy v židovské čtvrti.
V roce 1961 město zvažovalo přestavbu synagogy na tělocvičnu. Budova však byla ve velmi špatném stavu – měla částečně propadlou střechu, ztrouchnivělý dřevěný strop, narušenou klenbu, vybourané podlahy a chybějící či vážně poškozená okna a dveře. Z plánované přestavby proto sešlo a v roce 1962 byla synagoga zbořena.
Místo bývalé synagogy zůstalo nezastavěné a využívá se především jako parkoviště. Několik let jej v dlažbě připomínala Davidova hvězda, kterou v roce 2022 nahradila plastika s židovskými motivy a informačním textem. Nové pietní místo vzniklo z iniciativy obyvatel a bylo financováno městem Mladá Boleslav v rámci participativního rozpočtu.